Opuštěná duše,
po poušti se loudá,
ztracená je v mlze,
v samotě se toulá.
Její oči jsou tak prázdné,
nikdo do nich nehledí,
smutek, slzy,
bolest, zloba,
každý ji jen přehlíží.
Přežívá snad,
či jen čeká,
sní svůj krásný sen,
nicota ji pohltila,
srdce bolí jen.
Už neví
jak slunce svítí,
v temnotě je pohřbená,
už ztratila všechnu víru,
že vše bude fajn.
