,,Svět je nádherná kniha,ale nemá cenu pro toho,kdo v ní neumí číst."

Zlomená

22. září 2015 v 16:16 | Kristýna Mendlová |  Básničky
Už neviděla budoucnost,
už nechtěla žít,
dál nesnesla tu přítomnost,
když už nemohla snít.

Snad ještě kousek její víry
hořel v ní,
však zhasl.

Na kolejích sedí sama,
strůjcem svého času.

Už nebaví ji bojovat,
nechce hry plné lží,
stále myslí na minulost
a to co mohlo být.

Už není nikdo komu věří,
ani žádný cíl,
tak na koleje sedla si,
teď chce si život vzít.

Kdo víru jí dá
v prostřed noci,
když všichni kolem spí?

Teď vlak už jede
a tlak stoupá
no snad už je jí líp,
na kolejích její srdce přestalo navždy bít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám mé básničky?

Ano
Ne
Trochu....jak která.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama