,,Svět je nádherná kniha,ale nemá cenu pro toho,kdo v ní neumí číst."

Ponurá samota

18. prosince 2015 v 13:47 | Kristýna Mendlová |  Básničky
Za oknem bílo,
venku je sníh,
vánice, zima
a dětský smích.

Z okna se dívám,
v teple domova
v duši mě sžírá
ponurá samota.

Ponurá samota
a bolest na duši,
Štědrý je den,
snad úzkost mě zadusí.

Snad smrt mě unese
z životní tísně,
poslouchám dokola
vánoční písně.

Vánoční písně
- iluze radosti,
pocit, že zmizely
všechny ty starosti.

Pak projdu pokojem
prázdného bytu
a zjistím najednou,
že schází mi tu.

Osoba se srdcem,
které jsem dala,
osoba, co si jej
ode mě vzala.

Stín, co se mihl
a s pláčem odešel,
jen mojí vinou
teď na smyčce oběšen,

Dávám si za vinu,
žes tiše odešel,
chci utéct za tebou
Vánočním expresem.

Se sklenkou vína,
přemýšlím nad smrtí,
s pistolí u spánku,
"Prásk" není již pomoci.

Za oknem bílý sníh
tiše se tetelí,
utíkám za tebou,
nic mě už nebolí.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 24. prosince 2015 v 14:06 | Reagovat

Wow, tak toto už áno. Je to tak super, palec hore ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama