,,Svět je nádherná kniha,ale nemá cenu pro toho,kdo v ní neumí číst."

Vzpomínky

15. května 2016 v 15:56 | Kristýna Mendlová |  Básničky
Někdy jen tak ze smutku vzpomínky skládám,
ty střípky štěstěny do kupy dávám.
V mysli se tetelí,
hoří a sílí,
v srdci mě najednou podivně tíží.

Někdy jen tak ze smutku vzpomínky skládám,
z mé mysli na papír hbitě je dávám.
Někdy jen tak vzpomínám a tiše sním,
někdy jen tak pročítám myšlenky svý.

Někdy jen tak ze smutku vzpomínky skládám,
se slzou v oku všechno už vzdávám.
Někdy jen tak ztracená nemohu snít,
někdy jen tak ze smutku ztrácím chuť žít.

Někdy jen tak ze smutky vzpomínky skládám,
ze zbytků vzpomínek básně své skládám.
Někdy jen tak z deprese nevím jak ven,
někdy si přeju jen ať je to sen.

Někdy jen tak ze smutku vzpomínky skládám,
s maskou svou na tváři život svůj vzdávám,
někdy jen tak se smutku, tiše si sním,
někdy mě vzpomínky dovedou bít.

Někdy jen tak ze smutku vzpomínky skládám,
ty střípky štěstěny do kupy dávám.
Někdy jen tak ze smutku začnu se smát,
v hlavě zní dokola: ,,Nesmíš to vzdát!".

Někdy jen tak ze smutku vzpomínky skládám,
střepy co řežou mě,
na skládku dávám.
Někdy jen tak pro sebe,
přestávám snít,
radši chci bez smutku naplno žít.

Někdy jen tak ze smutku vzpomínky skládám,
někdy je nečtu a tiše pryč dávám.
Někdy se vyplácí nesnít a žít
někdy je lepší už nebýt jen stín.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama