,,Svět je nádherná kniha,ale nemá cenu pro toho,kdo v ní neumí číst."

Quo vadis? Aneb na hranici, mezi odvahou a šílenstvím

9. března 2017 v 13:49 | Kristýna Mendlová |  Střípky z mé mysli
Sedím v prázdném pokoji a tiše naslouchám otravnému tikotu hodin.
Ťik ťak.
Přemýšlím. Už zase. O tom, co bude, co bylo a co všechno mohlo být. O všem co jsem ztratila a pomalu ztrácím.
Zase se dostávám tam, kde jsem byla už tolikrát. U výčitek. U toho, že nikdy nebudu dost dobrá. U marného přemýšlení, proč to prostě všechno nemůžu vzdát. Nacházím se právě na oné pomyslné hranici mezi odvahou a šílenstvím.

A tak je tu další článek na zamyšlení se.


Všechno totiž souvisí se vším. Odvaha se pojí se strachem, strach hraničí se šílenstvím. Stačilo by jen překročit tu hranici. Udělat krok do neznáma.
Jenže zbývá podstatná otázka: Kterým směrem?
Dle mého, docela důležité rozhodnutí, které s sebou nese otázky na obou koncích hranice.
A co se vlastně za ní skrývá? Máme tu na výběr dvě možnosti. Mužeme najít odvahu, či šílenství.

Každému se pod odvahou vybaví něco jiného. Co je tedy tou odvahou? Je odvahou sebevražda? Bezohlednost k vlastnímu životu? Sebepoškozování? Násilí? Opravdu?!!! Ale no tak. Tohle přece není odvaha. K takovým činům Vás dovede zoufalství, když máte strach. Strach jít dál a překročit onu hranici.
Odvahou je podle mého názoru nesení následků za své činy. Odvahou je, že se dokážeme vyrovnat s životem jako takovým. Povznést se nad všechny problémy a žít. Odvahou je přiznat si své chyby. Řešit a neutíkat. Nebát se za svůj názor. Odvaha je klíčem k tomu, abychom dokázali jít dál a žít.
Opravdu. Odvaha není o tom, přežívat v sebeklamu.

A co se stane, když odvahu nenajdeme? Co potom? Co když až příliš moc váháme. Bojíme se. Objevil se tu oprávněný strach. Panika, která nám však v ničem nepomůže. Strach nás oslepuje tak moc, že nevidíme východ z potápějícího se vraku. A tak, pokud nenalezeme sílu k odvaze, se pomalu utopíme ve vlastních pocitech bezcennosti. Strach má každý z nás. Z pavouků, tmy, vlastních pocitů, lidí, sami sebe, zodpovědnosti.
Strach je čisté šílenství. Pokud si nás podmaní, je to náš konec.
A tady teď stojím. Na rozcestí. Hledám odpověd uvnitř sebe a ptám se, kam vlastně kráčím. Hledám tu slavnou odvahu žít. Každého jednou přestane bavit věčné přežívání. Buď Vás to donutí se zabít, nebo se pomalu zabíjet. Ať tak, či tak. Oboje vyjde nastejno. Zemřete. Opravdu.
Ale strach lze překonat. Strach je zámek, do kterého má šílenství i odvaha klíč. Odvaha odemyká a strach zamyká. Vy musíte najít ten správný. Když se odvážíte žít, vyhráli jste. Pokud ne, možná jste prohráli. Ten výběr je jen na nás samotných.
Co si zvolíte vy? Žít, přežívat či...zemřít?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 9. března 2017 v 15:08 | Reagovat

Myslím, že každý může se svým životem něco udělat a je velká zbabělost to vzdát a zabít se...

2 Kristýna Mendlová Kristýna Mendlová | Web | 9. března 2017 v 15:39 | Reagovat

Přesně tak :-)

3 Rien Toute Rien Toute | E-mail | Web | 11. března 2017 v 23:37 | Reagovat

Největší odvahu má člověk, který se rozhodne žít a čelit všem nástrahám, které mu osud postaví do cesty.

4 CharlesIllit CharlesIllit | E-mail | Web | 23. srpna 2017 v 16:34 | Reagovat

<a href=https://www.viagrapascherfr.com/>Show more...</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama